Marně přemýšlím, kdy pro mě bylo naposledy tak samozřejmé postavit se po koncertu nějakého českého interpreta do pozoru a nadšeně tleskat na důkaz úcty k předvedenému výkonu. To znamená, že jsem se jen nepřidal k ostatním, ale věděl jsem, že to tak prostě musí být, protože ten zážitek byl neuvěřitelně silný a úžasný. Nedávno se mi to stalo. Bylo to 4.května večer. V divadle ve Vysokém Mýtě. Na koncertu Anety Langerové a smyčcového tria. Pár míst se to jmenovalo. A ani jedno místo v hledišti nezůstalo volné.

Kdo přišel, nemohl litovat. Litovat mohl jen ten, kdo nepřišel. Sympaticky skromná, i když sebevědomější, než dřív, vtipná, a bezchybná zpěvačka, kytaristka a harmonikářka, instrumentálně i vokálně skvělé houslové trio, stejně tak klávesista a příležitostný kytarista. Ty čtyři hodiny v autě na cestě z Kosmonosy do Vysokého Mýta a zpět se zkrátka bohatě vyplatily. Originální aranžmá, která nenudila a vždy něčím překvapila, posunula některé skladby mnohdy o úroveň výš, než jsou jejich studiové verze, které známe z Anetiných desek. Střídmé a příjemné osvětlení, skvělý zvuk (tato pochvala neplatí pro pauzy mezi skladbami, kdy Aneta mluvila; nevím, jak jinde, ale ve druhé řadě to strašně pískalo).

Zajímavě koncipovaný play-list neumožnil posluchačům nástup nudy nebo únavy. Poté, co dohrála jemná skladba a lidé i Aneta si vychutnali poslední tón houslí, přišla skladba, která i v daném instrumentálním složení připomínala téměř rockový koncert a nudila lidi vrtět se v sedačkách do rytmu. Nechtěl jsem zde vyzdvihovat skladby, které na mě nejvíce zapůsobily, ale asi se tomu nevyhnu: originálně ztvárněné Bezvětří, kdy jsem byl po dlouhém intru již skoro hladový po oněch známých tónech piana, naprosto skvělý Jedináček, kterého jinak na desce extra moc nemusím, a pak taky Poplach. Jedničku za originální ztvárnění si zaslouží "country provedení" skladby Stačilo říct. Navíc si nemohu pomoci, ale při skladbě, kdy Aneta zůstala na pódiu sama jen s kytarou a harmonikou, jsem na dosah před sebou viděl Bruce Springsteena v sukni...

Již před původně jediným plánovaným přídavkem - Vodou živou - bylo divadlo na nohou. Frenetické ovace ve stoje pak Anetu uvedly do rozpaků - divákům sdělila, že další přídavky už nemají připravené. Po dohodě s publikem pak účinkující zopakovali Jedináčka a Stačilo říct. Posledně jmenovanou skladbu si návštěvníci tohoto skvělého koncertu vychutnali celou ve stoje a tleskáním do rytmu...

Koncert to byl vskutku úžasný, Aneta a muzikanti byli skvělí. A o tom, že Aneta není jen skvělá zpěvačka, muzikantka a skladatelka, ale také sympatický člověk, svědčí i její vystupování na navazující autogramiádě.

Tak ještě jednou hluboká poklona, Aneto a ostatní lidé na pódiu. A znovu a ještě jednou.

PS: 25.5.2012 vyšlo živé DVD a CD z turné Pár míst, natočeno v prosinci 2011 v Praze.