Naše Kosmonosy

Náklad knihy o Kosmonosích byl v podstatě rozebrán ještě před Vánocemi. Ještě potom byli z úřadu telefonicky obvoláváni zájemci, kteří si knihu včas objednali. No a pokračovaly dotazy, mj. proč bylo tak málo výtisků. Vynadáno jsem dostal i já, že jsem na některé kamarády nemyslel. Na omluvu: dostal jsem jediný autorský výtisk! Minulý týden mě ale pan starosta potěšil zprávou, že už je objednán dotisk. Předpokládal jsem, že bude informace ve Zpravodaji, ale v únorovém čísle (ve schránce 12.2) jsem nic nenašel. Dovolil jsem se ještě zeptat, zda se počítá s vydáním druhé části, o jejíž podobě jsem se zde již zmínil. Mám podat návrh do zastupitelstva, což udělám. Z opatrnosti včas pozvu zájemce do měsíce na prezentaci. Zatím pár ukázek doprovodných fotografií, které doplní kosmonoské reálie. Jsou jak pro seniory a jejich vzpomínky, tak pro mládež k ilustraci zašlých dob.

V. Petříček

Přidejte svůj komentář

Vaše jméno:
Komentář (zde můžete používat HTML tagy):
Ověřovací kód:
	Odeslat Náhled

Reagovat

1 Jana Tichá napsal(a) v Čtvrtek, 14 Únor 2019 17:26

Zdravím Tě Václave, a už se těším na pokračování. I když to je makačka, je to tak nadupaná kniha, že jsem teprve v polovici a moc si užívám. My lokání patrioti a rodáci máme city "napochodu". To je takový objem práce a materiálu - smekám před Tebou.
Ale rodina se mi směje, protože jsem přesvědčená, že máme mansardovou střechu a Ty si píšeš nepravá atd. To jen pro pobavení: vím houby.
Prosím Tě, můj prapraprapředek pan Ruda byl kovář? Nebyl polír? A co slečna Jiskrová, tu pamatujiu.
Takže kvůli Tobě začínám pracovat na stromu rodu.
Měj se krásně, hodně zdraví celé rodině a piš.
JT.