Naše Kosmonosy

Typ kamenného nebo i cihlového zdiva, které je pouze vyspárováno, ne však omítnuto, se označuje jako režné.  Využívá se zejména v případech, kde by kvůli povětrnostním podmínkám omítka trpěla, anebo z finančních důvodů. V Kosmonosech bylo v minulosti často využíváno a dnes je významným  architektonicky historickým prvkem našeho města.

Tyto zdi zde byly od 17. do 19. století budovány především z čedičového kamene, doplňovaného pískovcem a vesměs i cihlami. Málokde je totiž na jednom místě takový výběr tohoto stavebního materiálu, jako zde: čedič z četných lomů u Obory, Bradlce a Baby, pískovec v okolí jizerského údolí, nejbližší lomy na Radouči či u Chudoples. Zajímavostí je, že na povrch vystupuje pískovec i v Oboře, kde je dokonce přirozená jeskyně. A na cihly konečně hlína, tedy sprašové usazeniny, především mezi našimi obcemi. Cihelna u Kosmonos – Řezáčova a u Horních Stator –Čechova, jsou již ale dávno nevyužívané a zarostlé.

Těchto zdí je v Kosmonosech několik: možná, že většině lidí unikají pozornosti, někomu se i nelíbí, nebo je považují za nedodělané. Nejsem ale určitě sám, kdo je považuje za půvabné, romantické. Zeď zámku, zeď loretánského komplexu i zeď Obory jsou mimo jiné zapsány do seznamu nemovitých památek (u dvou prvních jako součástí). Je řada důvodů, aby se tato typická součást historického rázu Kosmonos zachovala do budoucna.

Proč o tom píši právě nyní? Před nedávnem se konečně začalo s generální opravou zámecké zdi, což bude – vzhledem k nutné opatrnosti v postupu z hlediska památkové péče - běh na dlouhou trať.

A ještě pár obrázků:

FOTO 1: Jedna z nejlépe dochovaných částí západní zámecké zdi, která bude vzorem pro generální opravu jižního úseku.  Celistvá zeď východního úseku byla v minulosti opravena místy velmi necitlivě.

FOTO 2: Jižní úsek zdi loretánského areálu v ulici Pod Loretou

FOTO:3: Východní úsek zdi prvního oddělení obecního hřbitova v Tesařské ulici z 19. stol.

FOTO 4: Část zdi bývalé stodoly v ulici Pod Loretou se zazděným vjezdem. Výžlabky u ostění si vyžádaly využití tvárného pískovce. Tato zeď mohla, ale nemusela být omítnutá. Asi 19., ale možná i 18. století.

FOTO 5: Krásně zachovalá event. citlivě opravená stodůlka (sušárna?) v téže ulici, stáří blízké nedaleké stodoly (předchozí obrázek). Stěna je částečně omítnuta, ale volně modelovaná omítka asi nikdy režné zdivo nezakrývala.

Václav Petříček, Muzejní spolek

petricekva@seznam.czTato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přidejte svůj komentář

Vaše jméno:
Komentář (zde můžete používat HTML tagy):
Ověřovací kód:
	Odeslat Náhled

Reagovat

2 Helena Šimková napsal(a) v Úterý, 02 Červenec 2013 11:59

Pan Petříček má oči, které vidí. Moc krásné zdi. Mně se taky líbí, i když jsem netušila, že prezentují styl stavění. Snad je majitelé zachovají. Jen nepoznávám tu poslední stodolu, i když asi kolem ní chodím..

Reagovat

1 František Klouček napsal(a) v Úterý, 27 Listopad 2012 07:12

Mně se líbí.Nelíbí se mi,že zdi v majetku města chátrají,až spadnou.Asi proto,abychom měli v našem městě za co utrácet peníze.
Vždyť čí je vina,že zámecká zeď vypadá jak vypadá?Černínů?Ale kdeže,nás Kosmonosáků-Čechů,kteří se o ni od roku 1918 nestarali.Lehce nabyl,lehce pozbyl.
Ale tak je to u nás se vším,kostely,fary,mostky,mosty, silnice.......