Naše Kosmonosy

Typ kamenného nebo i cihlového zdiva, které je pouze vyspárováno, ne však omítnuto, se označuje jako režné.  Využívá se zejména v případech, kde by kvůli povětrnostním podmínkám omítka trpěla, anebo z finančních důvodů. V Kosmonosech bylo v minulosti často využíváno a dnes je významným  architektonicky historickým prvkem našeho města.

Tyto zdi zde byly od 17. do 19. století budovány především z čedičového kamene, doplňovaného pískovcem a vesměs i cihlami. Málokde je totiž na jednom místě takový výběr tohoto stavebního materiálu, jako zde: čedič z četných lomů u Obory, Bradlce a Baby, pískovec v okolí jizerského údolí, nejbližší lomy na Radouči či u Chudoples. Zajímavostí je, že na povrch vystupuje pískovec i v Oboře, kde je dokonce přirozená jeskyně. A na cihly konečně hlína, tedy sprašové usazeniny, především mezi našimi obcemi. Cihelna u Kosmonos – Řezáčova a u Horních Stator –Čechova, jsou již ale dávno nevyužívané a zarostlé.

Těchto zdí je v Kosmonosech několik: možná, že většině lidí unikají pozornosti, někomu se i nelíbí, nebo je považují za nedodělané. Nejsem ale určitě sám, kdo je považuje za půvabné, romantické. Zeď zámku, zeď loretánského komplexu i zeď Obory jsou mimo jiné zapsány do seznamu nemovitých památek (u dvou prvních jako součástí). Je řada důvodů, aby se tato typická součást historického rázu Kosmonos zachovala do budoucna.

Proč o tom píši právě nyní? Před nedávnem se konečně začalo s generální opravou zámecké zdi, což bude – vzhledem k nutné opatrnosti v postupu z hlediska památkové péče - běh na dlouhou trať.

A ještě pár obrázků:

FOTO 1: Jedna z nejlépe dochovaných částí západní zámecké zdi, která bude vzorem pro generální opravu jižního úseku.  Celistvá zeď východního úseku byla v minulosti opravena místy velmi necitlivě.

FOTO 2: Jižní úsek zdi loretánského areálu v ulici Pod Loretou

FOTO:3: Východní úsek zdi prvního oddělení obecního hřbitova v Tesařské ulici z 19. stol.

FOTO 4: Část zdi bývalé stodoly v ulici Pod Loretou se zazděným vjezdem. Výžlabky u ostění si vyžádaly využití tvárného pískovce. Tato zeď mohla, ale nemusela být omítnutá. Asi 19., ale možná i 18. století.

FOTO 5: Krásně zachovalá event. citlivě opravená stodůlka (sušárna?) v téže ulici, stáří blízké nedaleké stodoly (předchozí obrázek). Stěna je částečně omítnuta, ale volně modelovaná omítka asi nikdy režné zdivo nezakrývala.

Václav Petříček, Muzejní spolek

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přidejte svůj komentář

Vaše jméno:
Komentář (zde můžete používat HTML tagy):
Ověřovací kód:
	Odeslat Náhled

Reagovat

2 Helena Šimková napsal(a) v Úterý, 02 Červenec 2013 11:59

Pan Petříček má oči, které vidí. Moc krásné zdi. Mně se taky líbí, i když jsem netušila, že prezentují styl stavění. Snad je majitelé zachovají. Jen nepoznávám tu poslední stodolu, i když asi kolem ní chodím..

Reagovat

1 František Klouček napsal(a) v Úterý, 27 Listopad 2012 07:12

Mně se líbí.Nelíbí se mi,že zdi v majetku města chátrají,až spadnou.Asi proto,abychom měli v našem městě za co utrácet peníze.
Vždyť čí je vina,že zámecká zeď vypadá jak vypadá?Černínů?Ale kdeže,nás Kosmonosáků-Čechů,kteří se o ni od roku 1918 nestarali.Lehce nabyl,lehce pozbyl.
Ale tak je to u nás se vším,kostely,fary,mostky,mosty, silnice.......